Tento příspěvek zajímá velkou většinu z Vás a to z jednoduchého důvodu: Ichtyóza je všeobecně vnímána jako „problém“ většina dětí Ichtýlků se s tím setkává právě již v mateřské školce. Ale vždy to tak být nemusí… Na následujících řádcích se můžete dočíst jaké to má nejen ve školce Nelinka, ale i jak se jim nástupem do MŠ změnil život….
Čekal nás úplně jiný režim, než jsme měli doma, a ta situace mě dost stresovala. Začátkem roku jsme se zúčastnili zápisu do MŠ, představily se nám všechny paní učitelky, předvedly nám celou školku, všechny prostory, kuchyň, koupelnu, hrací prostory a celý chod školky. V tu chvíli mně blesklo hlavou několik otázek? Neměla jsem papír a tužku v ruce, zeptám se na všechno? A jak budou reagovat na to, až jim řeknu všechny potřeby Nelinky? Neřeknou nám rovnou, že nás přijmout nemůžou, že na Nelinku nebudou mít čas……
S paní ředitelkou jsem si rozumně o samotě promluvila, vyšla nám v mnohém vstříc a to doslova! Nečekala jsem, že bude mít až takové pochopení. Co mě vše zajímalo? Jaká je vnitřní teplota? Nelinka se přehřívá, a může zkolabovat. Zda dětem neustále připomínají pití, jelikož Nelinka musí mít větší příjem tekutin. Jak často se chodí máchat ruce do umyvadla? Poněvadž čím častěji si chodí umývat ruce, tím si je více vysušuje. Pokud jsou venku, zda tam na ně nesvítí celou dobu sluníčko, opět u nás hrozí přehřátí. Další, to jestli Nela musí v zimním období chodit ven, poněvadž když je venku pod 0 C, tak jí praská pokožka na obličeji a hodně se vysušuje. Naopak v letním období ji musí mazat opalovacím krémem. A nejdůležitější otázkou pro mě bylo, aby Nelinku nemuseli převlékat do pyžamka. Toto bylo v rozporu s jejich vnitřní směrnicí, která říká, že ve školce má mít dítě oblečení na ven, oblečení do školky, v čem si hraje, takže pohodlné, pyžamko na spaní a náhradní věci, v případě zašpinění.
Doma to máme tak, že Nelinku ráno namažu a ustrojím, a v tom oblečení je až do večera. Ano, v případě, když se ušpiní, samozřejmě Nelinku přestrojím, ale důležité je ji pod to čisté prádlo, byť to jsou tepláčky nebo tričko, vždy namazat! Takže mi vyhověli a úplně stejně to dělají ve školce, Nelinka se ve školce nepřevleká do pyžamka, jde po obědě spinkat v tom, v čem ji ráno přivedu. Ale za to se její povlečení pere každý týden, ostatním dětem 1x 14 dní. A taky přišla další zásadní otázka, která neležela na mě, ale na Nelince, bude se chtít mazat od cizích lidí? Když od narození byla zvyklá pouze na maminku a tatínka? Naštěstí máme chytrou a rozumnou dceru, která v tomto neviděla absolutně žádný problém.
Možná si teď říkáte, že jsem to moc řešila a stresovala se, možná ano, ale pro mě to bylo tehdy moc důležité! Jelikož tím, že Nelince tohle všechno zajistíme, jí usnadníme hladší průběh ve školce, poněvadž ten nejzásadnější problém, který dřív nebo později přijde a bohužel se s tím budeme setkávat celý život…ŠIKANA! Tohoto problému se bojím i já, z Nelinky musíme vychovat vyrovnanou, sebevědomou a bojovnou osobnost, která se nebude bát. I šikanu jsme si prožili, na Nelinku si zasedla jedna holčička, nějaké pošťuchování a naschvály, a jelikož denně mluvíme s dcerou a na vše se vyptáváme, tak mi vše sdělila. Hned následující den, jsem to oznámila naší paní ředitelce, která se stará jako učitelka ve žluté třídě, kde je právě Nelinka, tak hned šikanu vyřešila, jedna holčička se přiznala, že Nelince ubližovala, a tak paní ředitelka ještě jednou všem dětem vysvětlila Nelinky nemoc, aby měly pochopení. S Nelinkou mám jako máma s dcerou silný vztah, od narození se jí věnuji, a tím že musím poctivě pečovat o kůži, tak s Nelou trávím více času, než obvykle jiná mamka. Takže jsem viděla další problém v tom, že nebude chtít být ve školce, jelikož Nelinka byla a je velký „mamánek“, ve mně vidí jistotu, bezpečí, kde se může schovat a pobrečet si, když ji cokoliv trápí. Bohužel se tímto mamánkovstvím trápíme do teď. Už je to skoro rok, co Nelinka chodí do školky, a ráno brečí a nechce mě pustit do práce. Ale co máme dělat… odložit docházku? Počkat až se dítě rozhodne samo? Málokdo si to může dovolit uplatnit v praxi. Ze začátku bylo každé ráno šílené, Nelinka naříkala, stěžovala si, že ji děti nemají rády, že nemá žádné kamarády, ale nyní je to lepší. Každý den se bavíme o školce, o dětech, o aktivitách, Nelinku ujišťuji v tom, že nevadí, když neusne, stačí, když si jen odpočine, nevadí, když jí nebude chutnat a nesní celý oběd, atd.
Zjistila, že čím více si povídáme o školce, tím si je jistější a lépe to snaší. Brzké vstávání taky vyžaduje brzkou večerku. Ráno si raději o čtvrt hodiny přivstanu dřív, abych se nepřipravovala ve spěchu a shonu. Pustím ráno Nelince její oblíbenou pohádku, a připravím hrnek mléka, snažím se být co nejvíc v klidu a případný stres, že jdu do práce se snažím nedat na sobě znát. Přesně v 6 hodin ráno vstaneme a namažeme, oblékneme se, a okolo 7.45 hod. jsme ve školce. Zásadně svůj odchod ze školky neprotahuji, neutíkám bez rozloučení, to rozhodně nee, ale zbytečně s odchodem neotálím, nevyplňuji žádné papíry, zbytečně se nevybavuji s jinými maminkami od dětí, pouze s paní učitelkou si řekneme zásadní věci a více se nezdržuji. Nelinku odstrojím, pověsím bundu na věšák, pomůžu do bačkůrek, vysvětlím, že si bude hrát, a že si pro Nelinku přijedu, hned jak se vyspinká, a odcházím. Není asi úplně výchovné, že Nelinku motivuji sladkostmi, když nebude brečet, ale když to funguje tak proč ne, když to pomůže v tom překlenovacím období. Slibuji Nelince, že odpoledne třeba zajdeme na zmrzlinu, nebo zajedeme na prima výlet 🙂
V poledne než jdou děti spát, což je okolo 12:30 hod., paní učitelka namaže Nelinku než ulehne do postýlky. A okolo 14:30 hod. se všechny holčičky češou a Nelinka se opět maže. A v tu stejnou dobu si já přijíždím pro Nelu:) Když se rozloučíme s dětmi a paní učitelkou, sedáme do auta a okolo 15 hod. přijíždíme domů. Většinou hned, jak dorazíme domů, Nelinku odstrojím a jdu ji celou namazat. Pak podnikneme něco společně, hrajeme hry, nebo jsme na zahradě, jezdíme na kole, hrajeme si na pískovišti, atd… Okolo 18 hod si dáme večeři a v 19 hod. se jde koupat a opět mazat 🙂
Takový je náš všední den ahoj Aneta a Nelinka
