Jaké to je, když se do rodiny s Ichtýlkem narodí zdravý sourozenec? O tom nám napsala maminka Nelinky.
Dlouho byla středobodem našeho života pouze Nelinka, potřebovala nás, a když jsme se z nejhoršího vyhrabali a naučili jsme se naplnit její potřeby, řekli jsme si, že bychom jí mohli pořídit sourozence. Na genetice v Motole nám bylo řečeno, že šance mít zdravého potomka je veliká – v poměru 4:1, tak tedy: jdeme do toho! V září 2014 jsem otěhotněla, v 10tt mi provedli odběr choriových klků, čekali jsme chlapečka a bohužel to dopadlo špatně, 31.12.2014 jsem tedy podstoupila potrat. Bylo nám doporučeno IVF (umělé oplodnění). Po potratu jsme byli smutní a další otěhotnění jsme odložili. Proto né nechtěně, ale neplánovaně, jsem znovu otěhotněla v dubnu 2015 . Celkem brzy, ale asi to tak mělo být. Opět nás čekalo vyšetření klků – a tentokrát dopadlo na výbornou . Rok po potratu jsem porodila zdravého chlapečka, narodil se 17.12.2015.

Nevěděli jsme, jak bude Nelinka reagovat na skutečnost, že se narodí bráška – sourozenec se zdravou kůžičkou. Musím upřímně říct, že to Nelinka zvládla líp, než jsme čekali, žádné žárlivé scény ohledně kůžičky nebyly, spíš šlo o to, že byla zvyklá, že je sama, a teď se musí o maminku a tatínka dělit. Bylo tedy pár případů, kdy si mě hlídala a chtěla jen pro sebe, to i tatínka, ale vše rychle přešlo. Když měl bráška bolení bříška od prdíků, tak párkrát zaplakal a já jsem samozřejmě hned nemohla vždy přiběhnout, to jste měli vidět starostlivou ségru, jak utíká k bráškovi, aby ho pohladila a pak na mě byla ještě naštvaná, že brášku nechávám plakat. Nelince jsem jednoduše nedokázala vysvětlit, že miminka někdy brečí. Takže mezi nimi velmi rychle vzniklo krásné sourozenecké pouto. Navíc mi Nelinka se vším pomáhá, brášku spolu přebalujeme, mažeme, ukazuje mu, jak má baštit zeleninku, a na dobrou noc ho vždy opusinkuje. Nedala by ho za nic a nikomu! A já doufám, že jí tohle jednou brácha oplatí a bude ji bránit zuby nehty… Maminka Aneta, tatínek David, dcera Nelinka a syn Matěj.